Všeobecnosti

Pár nejzákladnějších maličkostí pro ty nejmenší,
rozuměj nejmladší, zájemce a pro ty,
kteří VŮBEC netuší o čem je řeč.

• nutnosti
• jistoty
• zajímavosti
• a netušené maličkosti - click

• Gekoni jsou skutečná živá zvířata, plazi (Reptilia). To je prvotní a nejdůležitější zjištění. Nejsou to žádní mloci ani čolci, nemají nic společného s žábami. Žáby, čolci, mloci a další patří mezi obojživelníky. Mezi obojživelníky a plazy je veliký rozdíl. Plazi jsou vývojově dokonalejší než obojživelníci. Pamatujte si: mláďata obojživelníků jsou pulci - žijí ve vodě, dokud jim nenarostou přední a zadní nožičky. Žáby mají pulce, čolci mají pulce, mloci mají pulce. Plazi žádné pulce nemají. Mláďátka plazů se líhnou z vajíček s pevnou vápenitou skořápkou, nebo s kožovitým obalem. Když se vylíhne plazí mládě, je to hotový plaz, kopie velkého plaza - má už vše, co má mít. Tak jako lidské dítě, když se narodí, už je to hotový malý člověk, jen vyrůst. Zatímco když se vylíhne z vajíčka konzistence rosolu pulec, rozhodně není hotovou žábou. Zatímco pulec roste ve vodním prostředí - má ocásek jako ryba a žábry jako ryba (dýchá kyslík z vody), v jeho těle probíhá zvláštní proces, který zařídí, aby se ocásek vstřebal, aby narostly končetiny, aby se upravil trácicí trakt, aby se prostě víceméně nedokonalý pulec vyvinul v to, co z něj má být. Z vajíček, která nakladla samička čolka, se vylíhnou čolčí pulci a z čolčích pulců se ve vodě vyvinou dospělí čolci. Z žabích pulců budou žáby a z mločích pulců budou mloci. Nikdy se nestane, aby se z čolčího pulce vyvinula žába.
   
• My, kteří se zabýváme přírodou a vidíme, kolik různých forem života na světě je, používáme jeden společný užitečný nástroj. Tím nástrojem je systematika. Systematika je věda, která třídí živočichy i rostliny do kategorií, podkategorií, ještě menších kategorií až úplně nejdetailnějších kategorieček. To proto, abychom měli pořádek. Pořádek je hezký a užitečný. Především, když chceš rychle něco najít. Je snadné si systematiku představit jako krabičky - do velké krabice dáš rostliny a živočichy. Jsou tam pohromadě, ale je v tom zmatek. Takže si vezmeš dvě menší krabice, které se vejdou do té velké, do jedné dáš všechny rostliny a do druhé všechny živočichy. Jenže teď vidíš, že v krabici s živočichy to nevypadá dobře, protože ryby jsou tam pohromadě s pavouky, v rohu se krčí hroch, na hrochovi sedí deset tučňáků a kráva stojí po kolena v hadech. Takže si vezmeš ještě menší krabičky a roztřídíš živočichy podle toho, jestli to je hmyz, ryby, obojživélníci, plazi, ptáci nebo savci. Takže teď máš 6krabiček a ty dál třídíš a třídíš a třídíš a to je systematika. A když tomu opravdu dobře rozumíš a víš kam co patří a proč to tam patří, pak jsi vědec.
   
• Gekoni patří do řádu šupinatých (Squamata), podřádu ještěři (Suria), infrařádu (podřádu) Gekkota (což je latinský název samo o sobě). Gekonů je na světě popsáno téměř 800 druhů, jsou druhou nejpočetnější skupinou plazů. Co se týká jemnějšího systematického dělení na řády, podřády, nadčeledě, čeledě, rody a tribusy, vyžaduje to trochu trpělivosti. Krom toho, systematika této větve živočichů prošla za pár let několika drastickými změnami.
   
• Všichni plazi, gekony nevyjímaje, jsou exotermní živočichové, teplota jejich těla je závislá na teplotě okolí, prostředí, ve kterém se nalézají. Nevytváří si vlastní teplo, sami od sebe nehřejí. Když je venku 20°C, a had je venku, tak had má taky 20°C. A když je 5°C, tak had má taky 5°C. Ty-člověk ne, ty máš pořád skoro 37°C, ať je venku zima, nebo horko. Exo- je předpona, která naznačuje, že něco je vně, venku. Endo- poukazuje na to, že cosi je, nebo se odehrává, uvnitř. Praktický význam pro teraristu (člověka, který se zabývá chovem plazů) - sníží-li se teplota v teráriu pod únosnou míru, nebo vzroste-li naopak nad tolerovaný limit, znamená to problém. Plazi totiž, na rozdíl od ptáků a savců, neumí svou vnitřní teplotu regulovat. Lidské tělo má sklon udržovat si stálou teplotu asi 37°C. I když mrzne, tato touha neuvadá. To je ovšem plazům platné jak mrtvému zimník. Ruka se v rukavici zakrátko krásně zahřeje. Ještěrka v rukavici je ale odsouzena umrznout. Zimování, to je věc jiná: některé druhy zalezou před zimou na bezpečné chráněné místo a tam velmi hlubovce usnou - nejí, nepijí, skoro nedýchají a téměř jim nebije srdce. Tomu se říká hybernace. Na jaře se probudí až když je dostatečně teplo: Když slunce ohřeje jejich tělo a to začne fungovat - srdce začne rychleji bít, dech se zrychlí. Plazi dostanou hlad, vylezou a začnou se zase plazit po světe. V naší zemi se traduje, že hadi vylézají na Sv.Jiří:"Na Svatého Jiří vylézají hadi a štíři."
   
• Gekoni nejsou moc velká zvířata. Celková délka těla nejmenších druhů gekonů je od 2,8cm (v dospělosti). Této délky "dosahuje" skutečný trpaslíček mezi gekony, Sphaerodactylus nicholsi. Opravdu miniaturních druhů je málo. Obři jsou početnější- i když... Phelsuma gigas s 54cm, bohužel, říká se to opravdu těžko, je už ztraceným klenotem ostrova Rodriquez v Indickém oceánu. Rovněž vyhynulý Haplodactylus delcourti, - byl ještě větší - udává se 62cm. Přicházíme o obry...
  Z těch recentních, tedy žijících, nebo přežívajících, jsou největší Rhacodactylus laechianus, Gekko gecko, Gekko smithi a Uroplatus fimbriatus. Dorůstají nad 35cm - všechny jsou v ČR chované. Z nich je nejsnáze a nejstabilněji k sehnání Gekko gecko, atraktivně kontrastně modro-červeno-(zeleno)-bíle vybarvený druh.
   
• Gekony najdete skoro všude po světe. Ve východní, Střední a Přední Asii, v rovníkové Africe, Střední Americe, na jihu Malajského poloostrova, na osrově Borneo a Sanana v Indonésii, v Austrálii, na Novém Zélandě, v Nové kaledonii. Osídlii pouště střední Asie, i vlhký madagaskar, hory ve výškách 4 000 metrů nad mořem i přímořská letoviska a olivové háje (kdy strávil část mládí Gerald Durrell). Některé druhy se adaptovaly na soužití s člověkem (tak jako mývali, krysy a holubi), například Phelsuma mutabilis, nebo Hemidactylus turcicus. Jiné, jako Cnemaspis kumpoli, vlivem stresu uhynou během několika sekund po odchytu.