Kůže a zbarvení

Svlékání kůže a zbarvení gekonů Tarentola mauritanica

Drobnosti:
1. "Vzorník" barevných rázů
2. Svlékl se vám špatně gekon?

Gekonci druhu Tarentola mauritanica nepatří k největším. I s ocáskem bývají v dospělosti dlouzí asi 16 cm. Základní zbarvení je světlé, žluto-šedo-hnědý základ má kresbu sypaného černého čaje. Tělíčko má skřítek zavalité, s množstvím neúhledně uspořádaných hrbolků a výstupků. Jedinci tohoto druhu se mohou od sebe navzájem zbarvením velmi lišit. Mohou být čistě smetanoví a lehce narůžovělí bez jediné skvrnky. Jiní mohou mít množství skořicových, čokoládových a sněhobílých teček, čárek a vzorečků na béžovém podkladu. Mohou být téměř černí. Své vybarvení dokáží do určité míry měnit podle momentální nálady nebo okolní teploty.

Oči mají žluté, někteří s lehkým nádechem do modra. Oční zřítelnice je štěrbinovitá a svislá, tak jak to znáte u kočičích očí. Také jako kočičí oči, i oči Tarentol jsou uzpůsobeny měnit tvar zřítelnice v závislosti na množství světla. V noční tmě jsou očka tarentol široce rozevřená, aby zachytila každý využitelný paprsek světla. Naproti tomu ve dne, kdy spí zalezlí někde v úkrytu, zorničky jsou pozorovatelné jen jako drobné svislé tenké čárky. Gekoni navíc nemohou oči zavřít. Jejich oční víčka jsou srostlá a průhledná, položená přímo na oku. Protože takto nemohou být opatřena slznými kanálky (a nemohou tedy plakat), často si oči olizují jazykem, čistí je. Ostatně, tak jako kůži z celého těla, i kůži kryjící oči svlékají. Svlečená pokožka, resp. nejsvrchnější a bezbarvá část kůže je mléčně průhledná, suchá a lehounce měkce šustí. Pigmenty, díky nimž je zvíře barevné jsou uloženy v hlubších vrstvách kůže.

Podle typu zbarvení lze jednotlivé kusy rozeznávat. Je však třeba brát na vědomí skutečnost, že i u těchto zvířat existuje určitá schopnost barvoměny, nebo spíš "odstínoměny". Gekon, je-li nevrlý, nebo je-li mu zima, může být temnější než obvykle. Je-li klidný, zesvětlá. Chce-li se předvádět, imponovat, mohou vystoupit zajímavé tmavěji vybarvené vzorečky na jinak nevýrazně zbarveném jedinci. I tak si ale každý jedinec přináší do života určitou výbavu, tedy líhnou se zvířata, která vždy budou o něco tmavší či pestřejší než jiná. V tom je ta krása.

Kdybyste měli možnost svlečku si podrobně prohlédnout (gekoni ji ihned požírají), naleznete na ní kresbu všech šupinek a šupin, hrbolků a výrustků, jemné blanky, které kryly oči a dokonce čtyři kompletní rukavičky, protože i kůži z tlapek - a to včetně přísavných lamel - gekoni svlékají a požírají. Před svlékáním se stará kůže odděluje od nové (pružnější a větší, nachystané pod starou kůží). Stará kůže odumírá, a gekon ji svléká v cárech s velikou obratností tlamkou (ostatně, všiměte si, že svlékání začíná vždy od tlamky, od samé špičky čumáku, horní čelisti) - a ihned cáry vlastní kůže požírá. V přírodě má pozření svlečky velký význam. Kůže obsahuje především sacharidy a další látky, které tak gekon může znovu využít. Úsporné důvody...

Svlékání kůže je řízeno hormony, které jsou produkovány štítnou žlázou a brzlíkem.

Proces je ovlivňován prostředím ve kterém se zvíře nalézá (vlhkost, teplota, klid) a celkovým zdravotním stavem dotyčného tvora. Svlékání kůže může být narušeno nedostatkem některých látek v těle (chybí v potravě), stresem ( často způsobí nedokonalé svlečení pokožky) či zamořením parazity (zvíře se často svléká, aby se jich zbavilo). Zde se dostáváme k dalšímu bodu, totiž že pokožka, kterou zvíře sežere, může být kontaminována nejrůznějšími látkami, od různých jedů a herbicidů, dostalo-li se zvíře s nimi venku do styku, po choroboplodné zárodky a různá stádia parazitů. Jistěže to napáchá jen škody.

Jak pomoci gekonovi, který se vám špatně svlékl, ze staré kůže?

Pokud nastanou problémy se svlékáním staré kůže, může to mít řasu příčin. Vždy to však znamená, že je něco v nepořádku. Nejčastější chybou je nedostatečná vlhkost, stres a nedostatečná výživa chovaného zvířete. Pokud není stará odloučená kůže včas svlečena, může přischnout k nové, ztěžovat pohyb zvířete. Pokud stav trvá, starou kůží jsou zaškrcovány především prsty, dále končetiny a ocas zvířete, což vede k nekrózám, následnému odumření tkáně a ztrátám postižených částí těla.

Prevencí je dostatečná vlhkost, dostatek vitaminů (ne přebytek), a klid. Používáte-li občas Roboran, neměly by u Tarentol potíže vůbec nastat. Tarentoly obecně nevyžadují vysokou vzdušnou vlhkost. Chováme je v teráriích polopouštního typu, v nichž stačí rosit 1x denně - 1x týdně za předpokladu, že mají zvířata neustále přístup k vodě (v misce vhodných rozměrů).

Pakliže se vám gekon nedokonale svlékl, budete mu muset pomoci sami. Kůže většinou ulpí na prstech s lamelami, na ocase a břiše. V tom případě přemístěte zvíře do nádoby s mokrou podložkou, v případě potřeby zároveň roste vlažnou vodou. Vyčkejte 10-15 minut, aby zaschlá kůže dostatečně absorbovala vodu.

Po uplynutí doby nutné k nabobtnání staré kůže se vybavte pinzetu v šikovných prstech (někdy jsou bezpečnější obratné prsty samy) a nutnou dávku trpělivosti.

Až usoudíte, že stará kůže dostatečně zvlhla (chová se jako mokrý papír), stahujte ji pomalými pohyby (v opačném případě se více trhá) vždy od hlavy k ocasu, od těla ke špičkám prstů. Zvlášť opatrně si počínejte při osvobozování prstů, při svlékání starých příchytných lamel. Máte-li "operovat" zvíře menší 10ti cm, leží před vámi nelehký úkol.

Existuje rada používat jako "koupel" odvar z heřmánku. Osobně k takové aplikaci nemám důvěru, protože, přes nesporné antiseptické vlastnosti, heřmánek kůži vysušuje. Dobrých výsledků lze po svlékání "s pomocí" dosáhnout i jednorázovou lehkou, sporou, aplikací hydratačního krému na pleť :-), to myslím vážně, s vitaminem E. Například Nivea. Lamelám na prstech to nikterak neuškodí.